Wunderwaffen

Raketový výzkum

Wernher von Braun

Peenemünde

V-6 Urzel

Plánky, fotografie

Podzemní továrny v protektorátu

Vývoj na evropském bojišti v roce 1944 nebyl pro Německo příznivý. Nad německou říší, kde po tisíc let nemělo zapadnout slunce, se začalo smrákat. Hitler burcoval celé Německo k houževnaté obraně a čekal na zázrak. Nositelem tohoto zázraku měl být gruppenführer SS dr. ing. Hans Kammler. Existoval-li někdo, kdo věděl o tajných "zázračných" zbraních třetí říše všechno, byl to bezpochyby právě on.

Jako šéf stavebně technické skupiny C SS-Hauptamtu měl dohled nad všemi stavbami speciálního určení. Byl to on, kdo stál za bombardováním Londýna střelami V1 a raketami V2. Ani s blížícím se koncem války nepolevoval ve svém úsilí konstruovat, vyrábět a použít odvetné "zázračné" zbraně.

Kammler působil od března 1944 v zastoupení Himmlera v tzv. Jägerstabu, nadresortním útvaru řízeném Speerem a v zastoupení Göringa maršálem letectva Milchem. Jägerstab zajišťoval na území říše budování důležité výroby pro vedení války, zejména leteckého charakteru, a její přenášení do podzemních prostor. Kammler měl na starosti tzv. zvláštní stavby.

Místa vybíraná pro tyto stavby musela vyhovovat několika zásadním kritériím. Být z dosahu doletu spojeneckých bombardérů, být mimo strategické vojenské cíle, na které se předpokládal postup nepřátelských armád, mít dosažitelné zdroje energie i surovin a být dobře maskovatelné v reliéfu krajiny před výzvědnými letouny. Říká se tomu být "za větrem".

Protektorát na území našeho státu byl právě takovým ideálním místem za větrem.

Úkoly vyžadované Jägerstabem na území protektorátu, Sudet, horního a dolního Slezska zajišťoval rozsáhlý nacistický úřad "Einsatzgruppe VII" Todtovy organizace se sídlem v Praze. Stavební činnost plánovaná na našem území byla rozsáhlá.

Na pořadu jednání byly především tři gigantické stavby: v Rájci u Brna, kde mělo být 45 000 m2 výrobní plochy, stavba v tzv. lomu Alcaraz nedaleko Srbska u Berouna (letecká továrna Junkers) a prostory pro firmu Daimler-Benz v lomu Amerika u Karlštejna, které měly mít rozlohu 70 000 m2. Dále stavba dvou železobetonových bunkrů u Roudnice nad Labem, označená krycím názvem Herbert, a další stavby od pohraničí přes jeskyně Moravského a Českého krasu po Prokopské údolí a Branickou skálu v Praze.

Nelze opomenout ani podzemní továrnu a koncentrační tábor v Rabštejně, který je někdy v literatuře označován jako Richard IV. Přestože většina těchto podzemních prostorů byla velmi rozsáhlá, žádný z nich nedosáhl velikosti podzemní továrny Richard, se kterým měli Němci daleko větší plány, než byla pouhá výroba tankových motorů ..., ale také leteckých raket a jiné, někdo mluví též o létajících talířích ...

RICHARD, DIANA, DINAR, RABŠTEJN, ALKAZAR,....

Od roku 1943 probíhala také zbrojní výroba v pěti jeskyních Moravského krasu: Býčí skále, Kůlně, Michálce, Nové Drátenické a Výpustku. V plánu byly i jeskyně Pekárna, Kateřinská a některé jiné.

ODKAZY na bývalé podzemní továrny u nás:

Podzemní továrny v Čechách
Podzemní továrny Richard
Důl Richard u Litoměřic
B-5 Richard
Podzemní továrny Rabštejn
Podzemí bývalé továrny na výrobu dílu do letadel Messerschmitt